Oddlužení

Oddlužení

V následujícím článku se podíváme na téma oddlužení, jak je vymezeno insolvenčním zákonem a jak souvisí s osobním bankrotem, a vysvětlíme si některé podrobnosti, abychom byli schopni se v problematice oddlužení alespoň obecně orientovat.

Oddlužení je ve své podstatě způsob řešení úpadku fungující na principu určitého ozdravění nebo také finanční stabilizace osoby nebo firmy, která se ocitla ve ztrátě. Tento způsob zavedl do českého právního řádu insolvenční zákon. Oddlužení je též nazýváno jako úpadkové řízení či osobní bankrot. Je to řešení, které zohledňuje sociální aspekty před ekonomickým hlediskem.

 

Návrh na oddlužení

Oddlužení je vhodné zejména pro ty, co se do úpadku nedostali v důsledku podnikatelské činnosti. Pokud tedy patříte mezi nepodnikatele, insolvenčnímu soudu můžete navrhnout, aby váš úpadek byl řešen oddlužením. Návrh musí podat jen a pouze dlužník současně s insolvenčním návrhem. Podotkněme však, že za návrh podaný dlužníkem je považován i takový, který podala zplnomocněná osoba, zákonný zástupce atd. Návrh neoprávněné osoby je insolvenční soud povinen odmítnout.

Náležitosti (kromě těch obecných), které musí návrh obsahovat, určuje insolvenční zákon a jsou to:

  • Označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat.
  • Údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech.
  • Údaje o příjmech dlužníka za uplynulé tři roky.
  • Návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník návrh nevznáší.

 

Zamítnutí návrhu na oddlužení

Povězme si teď krátce o případech, kdy soud zamítne návrh na oddlužení. Oddlužení nebude povoleno, jestliže „je jím sledován nepoctivý záměr“. V dalším případě je to situace, kdy „hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí“. Stejně tak bude návrh zamítnut, jestliže „dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení“.

 

Povolení oddlužení

V insolvenčním zákonu jsou upraveny dvě různé možnosti oddlužení. Jedná se o zpeněžení majetkové podstaty a v druhém případě o plnění splátkového kalendáře, přičemž o konečném způsobu oddlužení rozhoduje nezajištěný věřitel. Toto rozhodnutí je pak podkladem pro soud, který na jeho základě musí oddlužení schválit. Po schválení je pak rozhodnutí zveřejněno v insolvenčním rejstříku a tak nastává jeho účinnost.

  • Zpeněžení majetkové podstaty se týká momentálního majetku dlužníka. Je dobré vědět, že se netýká majetku dlužníka, který získá v budoucnu ani majetku, který získá během insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.
  • Plnění splátkového kalendáře se týká především budoucího majetku dlužníka, protože následujících 5 let splácí dlužník věřiteli pohledávky podle vypočteného poměru. Přibližnou výši splátek lze spočítat na řadě informačních portálů.

 

Splnění oddlužení

Jakmile je oddlužení splněno, insolvenční soud vydá rozhodnutí, proti němuž není přístupné odvolání. Insolvenční řízení tímto okamžikem končí. Dlužník má následně právo podat návrh soudu, aby byl osvobozen od placení závazků zahrnutých do oddlužení. Pokud se však zjistí, že ke schválení oddlužení nebo k osvobození došlo na základě podvodného jednání, soud osvobození odejme.

Osvobození zaniká, pokud do tří let od rozhodnutí o osvobození byl dlužník odsouzen za úmyslný trestný čin, který ovlivnil schválení, provedení oddlužení nebo přiznání osvobození anebo kterým došlo k poškození věřitele.

 

Sdílet tento článek